Mediální studia jsou anonymně recenzovaným odborným čtvrtletníkem. Recenzování statí a studií považujeme za předpoklad a současně záruku kvality časopisu.
Recenzní řízení se týká textů zaslaných do těchto rubrik Mediálních studií
VÝZKUMNÉ STUDIE (původní výzkumy)
TEORETICKÉ STATĚ
STUDENTSKÉ PRÁCE (články prezentující kvalitní bakalářské, magisterské a doktorské práce)
ZPRÁVY Z VÝZKUMU
Autoři dodržují autorský manuál!
Průběh recenzního řízení
Autoři zašlou abstrakty textů redakci do stanoveného termínu. Abstrakty slouží k přehledu redakce o počtu připravovaných článků a jejich tématech.
Autoři zašlou texty redakci do stanoveného termínu podle podmínek uvedených v autorském manuálu. Zaslání abstraktu či textu nezaručuje otištění příspěvku v časopisu.
Abstrakty i články autoři zasílají na emailovou adresu medstudia@gmail.com
Editor čísla provede první posouzení textu, může článek odmítnout, postoupit k recenznímu řízení, pokud nesplňuje formální či obsahové požadavky na odborný text nebo pokud neodpovídá profilu časopisu. Členové Redakční rady mají kdykoli právo toto rozhodnutí prověřit.
Editor čísla informuje e-mailem i poštou autory textů, které odmítl, že jejich texty nebudou zařazeny do recenzního řízení. Ostatní texty jsou postoupeny dvěma recenzentům (studentské práce jednomu recenzentovi). Autor i recenzenti jsou navzájem anonymní.
Recenzenty vybírá editor čísla. Jde o odborníky na tématiku, které se článek týká. Recenzenti nemohou být pracovně ani osobně spjati s autory textu. Recenzenti hodnotí text ve formuláři a doporučují/nedoporučují jej k přijetí.
Rozhodnutí o přijetí, přepracování či zamítnutí textu může zpravidla probíhat následujícími způsoby (u studentských prací je pouze jeden posudek):
- Oba posudky jsou kladné – o přijetí rozhoduje redakční rada a hlavní editor čísla.
- Oba posudky jsou záporné – o zamítnutí rozhoduje redakční rada a hlavní editor čísla.
- Oba posudky doporučují text přepracovat – autor je požádán o přepracování a text je recenzován buď znovu jedním z původních recenzentů nebo třetí osobu.
- Jeden posudek je kladný a druhý doporučuje text přepracovat – autor je požádán o přepracování a text je recenzován recenzentem, který požadoval jeho přepracování.
- Jeden posudek je kladný a druhý záporný – autor je požádán o přepracování a text je recenzován třetí osobu.
- Jeden posudek doporučuje text přepracovat a druhý je záporný – hlavní editor čísla autora požádá o přepracování a přepracovaný text posoudí třetí recenzent, nebo může hlavní editor čísla navrhnout redakční radě zamítnutí textu.
Autor má na přepracování textu podle připomínek recenzentů tři měsíce. Po překročení této lhůty bude text postoupen do nového recenzního řízení.
Recenzní řízení trvá dva měsíce, a to od data doručení článku redakci. Za překročení této lhůty způsobené recenzenty textu však redakce neodpovídá.
Editor čísla autorovi sdělí e-mailem výsledek recenzního řízení a informuje ho, zda redakce text přijímá, požaduje přepracování či zamítá, uvede také důvody. Rozhodnutí o přijetí či zamítnutí příspěvku činí hlavní editor čísla po konzultaci s Redakční radou. Pokud autor s rozhodnutím nesouhlasí, může zaslat e-mail se svými připomínkami redakci, editor čísla ho poté tlumočí Redakční radě.
Pokud editor čísla i Redakční rada potvrdí přijetí textu k publikaci v Mediálních studiích, informují o tom e-mailem autora článku.
Způsob nabízení recenzí odborných knižních titulů
-
RECENZNÍ STAŤ
-
Recenzní stať zadává dle své rozvahy editor čísla.
-
-
RECENZOVÁNÍ DOMÁCÍCH (TJ. ČESKY A SLOVENSKY VYDANÝCH) TITULŮ
-
Česky a slovensky vydané tituly z oblasti mediálních studií a teorie žurnalistiky buď navrhují sami přispěvatelé / potenciální recenzenti těchto titulů, nebo je nabízejí k recenzi editoři konkrétního čísla Mediálních studií. O tom, komu bude případná recenze přidělena, a o tom, zda bude recenze publikována (čili zda stylově a formálně odpovídá žánru), rozhoduje editor čísla.
-
- RECENZOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH TITULŮ
- Zahraniční tituly z oblasti mediálních studií a teorie žurnalistiky navrhují sami přispěvatelé / potenciální recenzenti těchto titulů. Ideálně by se mělo jednat o tituly, které:
- jsou aktuální, tj. byly vydány (třeba v reedici) v poslední dvou letech;
- jsou z vašeho pohledu nějak zásadní, zajímavé, a tedy recenze v MS hodné.
- Zahraniční tituly z oblasti mediálních studií a teorie žurnalistiky navrhují sami přispěvatelé / potenciální recenzenti těchto titulů. Ideálně by se mělo jednat o tituly, které:
- TITULY, KTERÉ JSOU TEMATICKY SPŘÍZNĚNÉ S MEDIÁLNÍMI STUDII
- Odborné tituly, jež se mediálních a žurnalistických studií dotýkají hraničně, tzn. že souvisí s našími obory, ale primárně patří do oboru jiného (např. tituly z oblasti teorie jazyka, sémiotiky, fotografie, umění, literární teorie, atd.), jsou vítány, a to zejména v případě, že jejich recenzi můžeme chápat jako přínosnou pro obor. Je nicméně dobré dbát na to, aby recenze knihy byla k mediálním a žurnalistickým studiím a jejich odborné debatě vztažena.
- TITULY, KTERÉ NEODPOVÍDAJÍ KRITÉRIÍM ODBORNÝCH TEXTŮ
- Tituly, které se týkají médií, ale nemají charakter ani odborných textů, ani vzdělávacích publikací, Mediální studia nerecenzují. Jako takové publikace chápeme ty, jež formálně neodpovídají standardům akademického psaní (tzn. že nemají poznámkový aparát, transparentní bibliografii).
- RECENZOVÁNÍ TITULŮ KOLEGŮ Z VLASTNÍHO PRACOVIŠTĚ
- Preferujeme, pokud recenzenti nerecenzují texty, které publikovali kolegové z jejich pracoviště. Mediální studia by v tomto měla být co nejvíce transparentní vůči svým čtenářům – a neměla by tedy zavdávat třeba jen nejmenší příčinu k pochybám ohledně pozitivní či negativní zaujatosti autorů.
Seznam a afiliace autorů statí v Mediálních studiích
Adéla Badáňová vystudovala na magisterském stupni obor Mediální studia a žurnalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Tématem mediální reprezentace Romů se zabývala také ve své diplomové práci Proměny mediální reprezentace Romů v českém tisku. V současné době pracuje jako PR manažerka v Nadaci Partnerství, která se zabývá ekologií a trvale udržitelným rozvojem. E-mail: adela.badanova@nap.cz
Petr Bednařík (1973) vyučuje na Katedře mediálních studií UK FSV a působí v Ústavu pro soudobé dějiny. V rámci výzkumného záměru se věnuje tématu Československý a český televizní seriál od roku 1959. E-mail: BednarikPetr@seznam.cz
Nico Carpentier works as assistant professor at the Communication Studies Department of the Vrije Universiteit Brussel (VUB – Free University of Brussels). He is co-director of the VUB research centre CEMESO and vice-president of the European Communication Research and Education Association (ECREA). His theoretical focus is on discourse theory, his research interests revolve around the relationship between media, journalism, politics and culture, especially the social domains such as war & conflict, ideology, participation and democracy. E-mail: nico.carpentier@vub.ac.be
Jan Cebe (1978) je člen Katedry mediálních studií IKSŽ UK FSV. V pedagogické i vědecké práci se věnuje především historii médií 20. století se zaměřením na novinářské organizace. E-mail: cebe@fsv.cuni.cz
Jan Jirák je teoretik médií, zástupce vedoucí Centra pro mediální studia. Absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor angličtina-čeština. Učil český jazyk a stylistiku na Fakultě žurnalistiky UK. Od roku 1990 do současnosti přednáší na Fakultě sociálních věd UK problematiku médií, zajímá se hlavně o roli jazyka a řeči a o analýzu zpravodajství. V roce 1993 se podílel na založení Katedry mediálních studií na UK FSV, o tři roky později pomáhal založit Centrum pro mediální studia CEMES při téže fakultě. V letech 1992–1997 působil jako proděkan pro zahraniční styky UK FSV, od roku 2000 je proděkanem pro studijní záležitosti. E-mail: jirak@mbox.fsv.cuni.cz
Maria Jufereva is a Doctoral student of the Department of Communication at the University of Jyväskylä, Finland and Journalism and Communication Institute at the University of Tartu, Estonia. E-mail: mariajuf@gmail.com
František Kalvas (1975) vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a nyní studuje postgraduálně obor etnologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. V současnosti je asistentem na Katedře sociologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se sociologií masové komunikace, především nastolováním témat, a metodologií sociologického výzkumu. E-mail: kalvas@kss.zcu.cz
Jakub Končelík (1975) působí na Katedře mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd UK v Praze (UK FSV) a v Centru pro mediální studia (CEMES). Věnuje se výzkumu role médií v totalitní společnosti; specializuje se na dějiny českého tisku druhé poloviny 20. století, zejména pak na otázky řízení a kontroly tisku v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) a v období československé krize přelomu 60. a 70. let (1966–1971). E-mail: koncelik@fsv.cuni.cz
Vít Kouřil (1975) vystudoval mediální studia a žurnalistiku na FSS MU, je externím doktorandem sociologie tamtéž. Zaměřuje se na politickou ekonomii médií, průmysl populární hudby a vztah médií a neziskových organizací. Je šéfredaktorem časopisu Sedmá generace. E–mail: kouril.vit@gmail.com
Barbara Köpplová je historička, vedoucí Centra pro mediální studia, současně vedoucí Katedry mediálních studií a proděkanka UK FSV. Na katedře mediálních studií se věnuje rozvoji mediálních studií – přednáší dějiny a současnost masových médií (komparace vývoje českých médií ve světovém kontextu), podílí se na realizaci předmětů Proseminář ke studiu médií a Úvod do studia komunikace. Je vedoucí Centra pro mediální studia UK FSV (CEMES). E-mail: kopplova@mbox.fsv.cuni.cz
Epp Lauk is Professor of journalism of the Department of Communication at the University of Jyväskylä, Finland. E-mail: epp.lauk@gmail.com
Jakub Macek (1979) působí od roku 2007 jako odborný asistent na Katedře společenských věd Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, současně vyučuje na Masarykově univerzitě. Vystudoval mediální studia a žurnalistiku na FSS MU, nyní je doktorským studentem sociologie tamtéž. Zabývá se převážně sociální teorií nových komunikačních technologií a tematikou mediálních a technologických subkultur. Je editorem Mediálních studií. E–mail: jakub.macek@gmail.com
Dino Numerato (1978) absolvoval doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V letech 2006-2008 působil coby výzkumník na projektu Sport and Social Capital in the EU na Università Luigi Bocconi v Miláně. V rámci tohoto projektu uskutečnil etnografickou studii v českých sportovních svazech. Odborným pole jeho zájmu je sociologie sportu se zvláštním důrazem na média, řízení sportu, dobrovolnictví a na vazby sportu a politiky. Zabývá se rovněž sociologií vědění a reflexivním sociálním jednáním. E-mail: dino.numerato@gmail.com
Michal Pospíšil (1978) je doktorandem oboru mediálnílní studia Fakulty sociálních věd UK. Zaměřuje se na populární kulturu, především na populární hudbnu. Podílel se na překladu Slovníku kulturálních studií Chrise Barkera (Portál, 2006), v roce 2006 přednášel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, v roce 2007 na FSV UK. Zde publikovaný text je upravenou částí práce, se kterou v roce 2005 absolvoval magisterský obor mediální studia FSV UK. E-mail: nanoru@gmail.com
Irena Reifová (1971) vyučuje na Katedře mediálních studií UK FSV a odborně působí v Centru pro mediální studia. Zabývala se problematikou role médií v postmoderní společnosti s důrazem na reprezentaci reality. V současnosti se v pedagogické i vědecké práci soustřeďuje na kritické tradice v kulturálních studiích a na fenomén populární kultury. S autorským kolektivem připravila k vydání Slovník mediální komunikace (Portál, 2004), překládá odbornou literaturu z angličtiny. E–mail: reifova@seznam.cz
Michal Růžička (1982) vystudoval sociální a kulturní antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni a nyní studuje tamtéž postgraduálně obor etnologie. V současné době působí jako asistent na Katedře sociologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se socio-prostorovým vyloučením, včetně vlivu mediálního diskurzu na praxi sociální exkluze, a epistemologií sociálního výzkumu v multikulturním prostředí. E-mail: mruzicka@kss.zcu.cz
Kateřina Škařupová (1980) je interní doktorandkou na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Vystudovala mediální studia a žurnalistiku na FSS MU. V diplomové práci se zabývala lidmi, kteří vyloučili ze svého života televizi. Nyní píše disertaci, v níž zkoumá vztah mezi televizí a kolektivní pamětí. E–mail: skarupov@fss.muni.cz
Václav Štětka působí od roku 2006 jako odborný asistent na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU v Brně. Vystudoval sociologii a mediální studia na FSS MU a historii na FF MU. Odborně se věnuje především problematice sociálně–integračních funkcí masových médií v období pozdní modernity a v kontextu procesů globalizace, zejména pak podílu masových médií na (re)konstrukci teritoriálních a kulturních identit. Absolvoval studijní pobyty na Friedrich–Schiller–Universität v Jeně, na University of Wollongong a výzkumný pobyt na Lougborough University. E–mail: stetka@fss.muni.cz
Jaroslav Švelch (1981) je postgraduální student Katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK. Školní rok 2007/2008 tráví na oddělení Comparative Media Studies na Massachusetts Institute of Technology pod vědeckým dohledem prof. Henryho Jenkinse. Autor vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a studuje dvojobor lingvistika a fonetika / překladatelství a tlumočniství (anglický jazyk) na FF UK. E-mail: jsvelch@gmail.com
Peter Valček (1955) je teoretik médií, esejista, novelista. Přednáší psychologii masové komunikace a sémantiku na Katedře žurnalistiky FF UK v Bratislavě (předtím několik let na Fakultě humanitních věd UMB v Banské Bystrici). Vystudoval žurnalistiku a literární vědu a po dlouholeté novinářské, literární, rozhlasové a televizní praxi se v druhé polovině devadesátých let specializoval na epistemologii komunikace (monografie Semiotický ostrov – utváranie kritického subjektu slovenskej literatúry 1918 – 1938, Bratislava 1996; Osudy eseje – pôvod a médium esejistickej formy, Bratislava 1999; Čas kentaurov – kultúra času pred objavením písma, Bratislava 2000; Multimediácia – virtuálny znak a text, Bratislava 2002). Monograficky zpracoval a publikoval autorský slovníkový průřez terminologií současné literární teorie a psychologie komunikace (2006). E–mail: valcek@litcentrum.sk
Pavel Večeřa (1969) působí od roku 2002 jako odborný asistent na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU v Brně. Vystudoval obory historie a etnografie na FF MU; v roce 2001 absolvoval postgraduální doktorandské studium na Katedře sociologie FSS MU Brno. Specializuje se na tematiku českých tištěných médií v Protektorátu Čechy a Morava, v kontextu první republiky na problematiku vztahů politických stran a tištěných médií. E-mail: vecera@fss.muni.cz
Lenka Vochocová (1979) je doktorandkou na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se na kritickou politickou ekonomii komunikace s důrazem na genderovou oblast a teorie veřejné sféry. Tématem její disertace je pozice a sebeobraz novinářek a novinářů v ČR. E-mail: vochocov@fsv.cuni.cz
Jaromír Volek je teoretik masové komunikace, vedoucí studijního směru „mediální studia“ na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU. Vystudoval sociologii na FF MU. Od roku 1995 přednáší na FSS MU teorie médií a specializuje se zvláště na problematiku mediálních publik a na jejich vztah k novým ICT. V posledních letech se zabývá výzkumem profesní role českých žurnalistů. E-mail: volek@fss.muni.cz